XgAmeRs

Recenze


Jediné, co si pamatuje, je jeho jméno Alex Mercer. Proč ale vstal s rozstříleným hrudníkem z pitevního stolu v nějaké biologické laboratoři a proč ho chtěli neznámí vojáci znovu zabít, to netuší. Stejně jako nemá páru, proč jeho tělo zmorfovalo do takových schopností, že nejen přežil svá dvě úmrtí, ale nyní, jak podvědomě pochopil, dokáže dělat lepší kousky, než jeho oblíbené figurky z komiksů dohromady. Proto první, co mu bleskne hlavou, nyní ještě stále vynervovanou tou nenadálou proměnou, je pomsta. Pomsta všem, kteří Alexovi způsobili jeho mutaci, protože jeho schopnosti jsou sice naprosto fantastické, ale když po vás jde každý člen ozbrojených složek ve městě, tak to zas tak růžové není. Nicméně nejdříve musí vůbec zjistit, co se s ním stalo a hlavně proč...

 18 dní do konce světa
Za všechno mohlo těch zpropadených 18 dní. Necelé tři týdny, ve kterých se nejen Alexovi, ale vlastně všem obyvatelům Manhattanu obrátil život na ruby. Právě osmnáctý den vyvrcholila apokalypsa na tomto newyorském ostrově, když měl Alex jako prototyp zvláštní biogenetické zbraně (odtud název hry) posledních několik hodin k tomu, aby zemřel poslední viník jeho proměny. A aby také Alex dokončil své pátrání po příčinách té spouště všude kolem.


obrázky vytípané z PC verze

New York totiž postupně zaplavil zrůdný virus, který obyvatele zmíněné rezidenční čtvrti proměnil v krvelačné bestie a zmutované nestvůry. Alex je ale jediný, na kterého má nákaza opačný účinek, takže jeho schopnosti jsou nesmírné, jak se v průběhu těch tří týdnů přesvědčí mnoho nepřátel. Jenže příběh vás po tomto krátkém intermezzu hodí zpět na úplný začátek. Píše se den jedna a Manhattan ještě žije…

 Kdo od koho opisuje?
Po Infamous se nám tak servíruje další na zběžný pohled skoro identická hra, která mixuje do jedné velké skládačky dílky z mnoha jiných titulů. The Incredible Hulk, Crackdown, Spiderman, X-Men, Mirror’s Edge, The Darkness, a mohl bych pokračovat ještě dále. Prakticky v každé chvíli se vám při hraní jistě vybaví titul z tohoto seznamu, protože Prototype si bere naprosto okatě od každého něco, což naštěstí ani moc nevadí.

Alex totiž rozdává rány a dupe jako zelený Hulk, skáče po střechách a sbírá orby jak v Crackdown, šplhá po stěnách jako Spidey, obratně běhá v parkourovém stylu Faith a konečně své ruce mění ve zbraně podobně jako hrdina z The Darkness. A aby to nestačilo, tak Prototype ještě kopíruje Infamous jak přes zrcadlo, nebo je tomu naopak?


 Až moc společného?
V Infamous i zde máme původně obyčejného chasníčka, nově ale s nadlidskými schopnostmi, který chce přijít na kloub tomu, co se mu vlastně stalo. Stejně jako bující virovou nákazu a sbírání zkušenostních bodíků pro následné vylepšování schopností. Obě hry jsou tak velmi podobné, byť v Prototype nemusíte přemýšlet, jestli mít hodné, nebo zlé přesvědčení. Na rozdíl od poslíčka Colea, Alex nemusí a někdy ani nemůže nevinné šetřit, protože jejich sežráním (ano, čtete správně) doplní své zdraví, v častých bitkách mnohdy zle pochroumané.

Naštěstí na tom jsou nepřátelé mnohem hůře, protože Alexe leckdy nedokáže zastavit ani vojsko o síle praporu s tankovou brigádou a letkou bitevních vrtulníků k tomu! Ony bitvy bere Prototype hodně zeširoka, protože na scéně postupně demolovaného města v jednu chvíli operují doslova desítky a stovky lidí, vojáků a mutantů, přičemž kulisu jim k tomu dělají ještě desítky aut a dalších vozidel. Jakmile se dostanete do konfliktu, což zde znamená prakticky každou minutu, tak do pár mrknutí oka vykostíte, naporcujete, rozmašírujete a rozsekáte opravdu megatuny živé tkáně!

 Armáda bez bázně a hany
Až mi přijde divné, že armáda a zvláštní jednotky, které vám prakticky nikdy nedají pokoje, stále a stále slepě nabíhají a střílí po vás, i když zpravidla nemají žádnou šanci a jen chvíli před tím jste jim zlikvidovali snad tři ročníky branců. Není náhoda, když z celého zástupu rozmašírovaných protivníků zůstane jediný vojín, který chrabře zaklekne a začne váš šimrat svým prskátkem, přičemž za okamžik mu upadne hlava v efektně komiksově laděné spršce krve. Já na jeho místě bych tedy vzal nohy na ramena, rozkaz nerozkaz, když z plukovníka stejně zbyly jen roztrhané frčky.


 Nadčlověk v hlavní roli
Však je Alex pro boj a pohyb kromě sympaticky naštvaného pohledu vybaven opravdu náležitě, když šíře jeho schopností, a teď se prosím podržte, znamená přes 170 různých pohybů, chvatů, výpadů, útoků a bojových komb! Navíc jsou některé zvláště vypečené útoky vázané na jistou tlačítkovou ekvilibristiku, takže se vám jednak zavaří mozek z takových počtů a druhak i prsty, protože zapamatovat si a ještě v té extrémní vřavě složitě vyťukávat na klávesnici vybraný hmat, to je záležitost vpravdě nadlidská!

Vlastně každičký běžný pohyb a útok umí Alex okořenit rovnou několika vylepšeními či komby, včetně možnosti řetězení, takže naučit se používat úplně všechny snad ani nelze. Takový běh se jednoduše změní v šílený trysk, kdy ani nedokážete včas míjet všechny překážky. Naštěstí to ani není potřeba, protože to Alex dokáže docela dobře při té velké rychlosti sám.

Proto si povyskočí klidně o desítky a stovky metrů, takže přeletí celé ulice. V tom samém trysku napřed hbitě vyběhne jakoukoli kolmou stěnu, pročež vrcholu nejvyššího mrakodrapu v New Yorku dosáhne skoro za pár sekund. A co nepřeskočí, to ladným plachtěním přelétne, takže pohybovat se po svých dole na ulicích po chvíli hraní pozbude smyslu i z toho důvodu, že po střechách je cesta bezpečnější a rychlejší.

 Drápy, pěsti, zbraně, chapadla...
Ještě více kouzla skrývají Alexovy bojové schopnosti. Už jen klasické pěstní údery mají mnoho podob, kdy můžete protivníka napálit přímo do hlavy, nebo jej uzemnit jako Bud Spencer seshora. A to ani nemluvím o všemožných kopech, nebo odhození nešťastníka pár desítek metrů jako tenisák.



Postupně přijdou na řadu ještě silnější kalibry, to když Alex roztáhne obrovské pařáty, kterými svou oběť v mžiku rozpáře, nebo rovnou rozseká na jemně plátkovaný gothajský. Proti těžší technice se zase budou hodit obří zkamenělé pěsti, přičemž jeden, nejvýše dva údery udělají ze zánovního tanku excelentní hromádku recyklovatelného šrotu, jen ji odvézt do sběrny. Jenže Alexovy ruce jsou opravdu jako pravý švýcarák, takže se dále změní na mohutná a dlouhá chapadla, kterými probodne vše živé kolem sebe, popř. se jedním svalnatým hadem vytáhne třeba do letící helikoptéry a za letu vystřídá jistě unaveného pilota.

Už se vám z toho točí hlava? Ale stále nejsme u konce! Co si takhle pohrát prakticky s čímkoli ve městě včetně vozidel, předmětů, částí domů, lidí a následně tento třeba ještě kvílející projektil hodit po protivníkovi? Není to špatné, ale chce to nějakou specialitku, že? Tak co třeba nabodnutí všeho okolo na kůly, nebo rovnou dva druhy vylepšeného vidění?

 Akce v akci
Typický scénář ze hry je zhruba takovýto: hlavní hrdina bleskově vyběhne po stěně na vrchol domu, z něj vyskočí, v letu dopadne na vrtulník, který jednou ránou pošle k zemi, načež doplachtí na protější dům. Při dalším seskoku rovnou pošle tank pod sebou do kytiček, aby na další rozběh v letu chytil pána, co mával na taxík, aby jej jedním hodem poslal do jeho cílové stanice.



Ještě před zastavením přitom stačí Alex kopem rozdrtit rovnou celou rotu vojáků v pochodové pozici. A tohle všechno prosím stihnete v nějakých 6-8 sekundách, tedy pokud stačíte bubnovat na tlačítka jak zjednaní! Přitom se vám asi do mysli vkrade jedno slovo – přeplácanost. Tvůrci to prostě trošku přešvihli a nechali se unést desítkami možných útoků a komb, jenž nemáte šanci vstřebat a kolikrát i přesně provést.

A moc ani nepomůže možnost uzamknutí a přepínání cílů, které má taktéž raději dva režimy + několik krytů a úkroky k tomu. Tedy to ještě jde, ale skok má čtvero různých podob a většina silnějších komb vyžaduje taktéž drcení rovnou čtyř tlačítek na ovladači, nebo klávesnici. Základní pohyby vám hra sice servíruje postupně, ale s těmi mnoho parády neuděláte. Proto mi přijde trošku podivné, že Alex je sice obdařen nadpřirozenými schopnostmi, ale všechny lepší vlastnosti si musí napřed zasloužit.

 Odměna za zabíjení
Za každý splněný úkol a zabité protivníky totiž získáte evoluční body (InFamous pěkně pozdravuje), za které si kdykoli v přestávce můžete nakupovat své schopnější já. Navíc ten úvod kampaně trošku mate, protože v něm máte k dispozici právě tyto „placené přídavky“, ale v další úrovni posunuté v čase zpět o těch 18 dnů již nikoli. Každopádně se nemusíte omezit pouze na vlastní bitkařské schopnosti, protože Alex dokáže používat prakticky jakoukoli ruční zbraň a podobně i mnoho předmětů jako zbraně.

Později vezme zavděk i kokpity bojových vozidel, tanků a vrtulníků, to ale vždy musí napřed sežrat odpovědného vedoucího toho kterého prostředku, přičemž si tím osvojí ovládání a rázem sám sobě vystaví řidičák. A podobné je to i při kradmých úkolech, kdy se musíte nepozorovaně někam dostat. Podivný týpek s kapucí v centru vojenské základny asi nebude generálův malý synek, pročež tedy stačí ze zálohy rychle schramstnout patrolujícího vojáka, načež se Alex promění přesně do svého nášupu. Když pak zblafnete vyšší šarži, ještě vám ti tupci budou před svou smrtí salutovat…


Pavučina událostí
Velký apetit se vám ale vyplatí, protože právě žraním vytipovaných lidí se zajímavou mozkovou náplní se dopátráte původu té zkázy všude kolem, když se jednotlivé informace podávané formou dosti střihově přebujených videí sestavují do buněčné struktury, tvořící jeden ze zdejších sběratelských aspektů. Kvůli tomu budete muset zdlábnout 128 lidských porcí, ale pro celkové skóre ještě najít 200 světelných orbů a 50 skrytých tipů rozházených po celém městě. To není zas až tolik rozlehlé, jak se ponejprv zdá.

Jedná se pouze o část Manhattanu, samo sebou že bez přesného reálného podtextu ke skutečnému městu. Zvolené otevřené (sandboxové) pojetí hry ale znamená zcela volné pole působnosti bez jakéhokoli omezení a hlavně bez nahrávání. V ulicích si zkrátka můžete dělat, co chcete, jak chcete a kde chcete. Je libo následovat hlavní příběh, nebo z něj vypadnout do Free Roam módu a jen tak demolovat okolí, popř. plnit vedlejší úkoly? Jak je ctěná libost, ještě aby někdo rozzlobenému chlápkovi s dvoumetrovým pařátem, půltunovou pěstí a hnátou v hubě místo párátka něco zakazoval!

Tam bych bydlet nechtěl
Horší už ale je, že zdejší část New Yorku vypadá místy hodně odpudivě a to prosím ještě před tou infikací. Svět je tvořen hlavně jednoduše postavenými domy a mrakodrapy, sem tam nějaký ten vybledlý parčík s hnusnou vodou a šmytec. K tomu ještě utlumená dohlednost s mlhou v dáli a absence výraznějších světelných efektů, tedy až na tu krvavou rumělku vůkol. Nejvíce je to vidět právě ze střech domů, protože šedivé okolí je všude skoro stejné a nemít mapu, asi bych se v těch zdech dočista ztratil.


oficiální obrázky od výrobce

Je to zřejmá daň za ty kvílející stohlavé davy lidí a desítky aut nešťastně troubících v zácpách při vašem řádění. A vězte, že i váš malý pšouk rázem udělá z blízkého okolí seminárku pro armádu psychologů. Každopádně i proto je PC verze na dnešní poměry vskutku nenáročná a díky bohu i prakticky prosta výraznějších bugů.

Bitevní masakr
Je ale evidentní, že tvůrci obrovskými dovednostmi hlavního hrdiny, které se budete učit dlouhé hodiny, tak trochu maskují záhy zřejmý fakt. Totiž hra nenabízí mnoho rozmanitosti. Jedinou vaší kratochvílí je totiž prakticky pouze extrémně masivní masakr desítek protivníků, popř. již mnohem náročnější souboje s bossy a tužšími nepřáteli v takovém chaosu, že jsem mnohdy ani pořádně neviděl jejich tváře.

Jakmile se něco semele, není na nic čas, jen na rozdávání úderů a drcení tlačítek na všechny způsoby. A při té panice, kdy vás často nepříjemně odolní mutanti obklíčí, skoro zapomenete ty tlačítkové kombinace zaručených receptů na takovéto situace a záhy zemřete. Naštěstí checkpointy jsou většinou hodně milostivé.

Vedlejší záliby
Hlavní příběh rozdělený do 31 úrovní jsem dohrál asi za 10-12 hodin, experti s dvaceti prsty na rukách pak možná i mnohem dříve. Stále tu je ale ten sběratelský prvek a taktéž vedlejší „oddychové“ úkoly, kdy kupř. máte přeskákat/přešplhat/doplachtit skrze checkpointy do cíle za nejmenší čas, nebo se angažovat ve specifickém zabíjení. To se pak celkový čas může vyšponovat až na dvojnásobek.


další obrázky v galerii

Rozhodně bych ale vedlejší náplň nenechával na poslední chvíli, protože pokoření tří daných časů vám nejenže přidá medaili na krk, ale ještě nasype hrst evolučních bodů na další nákupy lepších dovedností, což se vždycky hodí. A v neposledku se po úspěšném konci kampaně nabídne možnost nové rundy již od začátku se všemi nakoupenými schopnostmi. Proto mě ani nemrzí, že tentokrát zcela chybí multiplayerové hrátky, však takové shromáždění tuctu rozvášněných Alexů by byl již asi moc velký masakr i na tvůrce hry.

Na závěr ještě doplním informaci, že Alexovu identitu při instalaci přes internet nikdo neověřuje, takže lze v klidu hrát na počítači bez připojení a ani není nijak omezován počet instancí. Oni se ho fakt asi hrozně bojí. No já se jim ani nedivím...

 
Image and video hosting by TinyPic